2. Kapitola
Ariell dorazila na nádraží a šla se podívat, kdy jí jede box *. Číslo 314 mělo vyjet za půl hodiny, takže si Ariell musela pospíšit. Zaplatila si lístek a nastoupila do boxu. Ten se po deseti minutách dal do pohybu. Ariell se pohodlně usadila a začala si číst. Čekala ji cesta dlouhá bez mála hodinu.
Box se vynořil ze země na nějakém zdánlivě opuštěném místě. Byl tam ten silniční ostrůvek pro lidi, co vystupovali a nastupovali, pak jedna několika pruhová silnice, za ní louka a za ní stromy. To bylo všechno. "Do jakého zapadákova jsme zase přijeli? Já bych byla ráda, kdybych se už dostala do Johanova." řekla si potichu Ariell. V tu chvíli rozhlas zahlásil: "Johanov". Ariell vytřeštila oči a zůstala sedět jako přikovaná. Až poslední výzva pro cestující do Johanova, aby vystoupili, ji probudila. Ariell si vzala všechny své věci a zmáčkla tlačítko, které dalo řidiči boxu znamení, že někdo chce vystoupit na téhle stanici. Jakmile Ariell vystoupila, dveře od boxu se zavřely a box se opět ponořil pod zem, aby pokračoval v určené trase.
"No super. A co teď? Sice jsem jim dávala znamení, že přijedu už dnes, ale kdo by pro mě jel takhle v noci." mluvila Ariell jen tak do ticha. V tom tam dorazilo auto*. Z okna u řidiče se zvalo: "Ty jsi Ariell Dirro?" Ariell odpověděla a z auta vystoupila mladá dívka (asi stejně stará jako Ariell). U pasu měla zbraň. Když viděla, jak se na tu zbraň tváří Ariell, řekla jen: "Vysvětlím ti to později." vzala Arielliny věci, rychle je naložila do kufru od auta. Otevřela dveře od první řady v autě a sama nastoupila k volantu. Jakmile slyšela zabouchnutí dveří, zmáčkla tlačítko pro rychle zamykání dveří.
"Chováš se, jako by každou vteřinu venku někomu hrozilo nebezpečí." řekla Ariell po chvíli.
"Nejsi daleko od pravdy. Z věznice utekl nějaký nebezpečný vrah a tak tu každý radši po setmění nevychází z domu. Proto mám tu zbraň, na kterou ses moc netvářila, dole na zastávce. Myslím, že jsem se nepředstavila, já jsem Lilla Mao. A tobě mam říkat jak? Ariell nebo Marci?"
"Ariell bude stačit. Jak daleko je vaše farma?"
"Asi půl hodiny, z toho pojedeme tři minuty po našem pozemku."
"Tři minuty po vašem pozemku? Vzhledem k tomu, že auto je rychlejší než chůze a autem to potrvá ty tři minuty, musíte mít veliký pozemek."
"Znám i větší. Teď pojedeme přes les, takže ztmavím pro jistotu skla a ještě si ověřím zamknutí auta."
"To je to tu tak nebezpečné?"
"Kvůli tomu uprchlíkovi ano."
* Box: Taminská obdoba našeho vlaku. Vypada jako obrovská prosklená krabice, ve které jsou jednotlivé kupé. Některé boxy jedou pod zemí, některé jedou ve vzduchu díky drátům a některé se pohybují jen tak po zemi.
Auto: Slovo je stejné, ale vzhled jiný. Většina starších modelů vypadá obdobně. Tohle auto, ve kterém přijela Lilla bylo pro 10 lidí- Řidič tam sedí sám, jsou tam tři řady sedadel po třech, z nichž každá řada má vlastní dveře, a ještě jedny dveře jsou přes uličku naproti řidiči. Tolik dveří tam je hlavně proto, že když nastupuje 10 lidí, jedny dveře by nestačily, takže část nastoupí hlavním vstupem a zbytek nastupuje do jednotlivých řad. Tahle auta mají ještě pneumatiky, ale nejnovější modely létají půl metru nad zemí, díky vzduchovým nádobám na místo kol.