7. část: Řešení je na cestě
"Tak je to jasné!" vykřikla Taminna poté, co si vyslechla Clařina nová zjištění. "Ale je to velmi hloupé, to co řeknu a neměla bych na to ani myslet. Navíc by se mi mohlo něco stát a mohlo by se něco stát nám oběma, kdyby se zjistilo, že na to pomýšlíme. Ale musím přiznat, že mě to už párkrát napadlo, ale kvůli zákonu jsem se to snažila z hlavy vyhnat." "Tak-už-dost! Z tvého pochodování sem a tam se mi už motá hlava. Pak tu něco mektáš o zákonech a zákazech, zaplňuješ mi těmi slovy hlavu a ani se neobtěžuješ mi něco o tom říct!" "No dobře, tak se tak nevstekej. Řeknu ti to. Ale je to zakázané a jestli se to někdo dozví..." "Taminno!" "Fajn. Mluvila jsem s dalšími dvěma služkami, ochutnávačem, lékařkou a kuchaře. Všichni vypověděli to samé co Lissa. Žena v plášti s kapucí a se šaty pošitými skleněnímy kameny. I když se toho každý tady bojí a ještě víc se každý bojí to říct, ja to udělat musím. Musím to konečně dostat z hlavy. Je to Pandora!" "Cože!?" zůstala Claire vyjeveně koukat na Taminnu. "To je blbost!" "Ne, není. Ona jediná v zemi vlastní takové šaty. Její pokojská řekla, že tu noc nebyl v komnatě. A teď ta výpověď všech těch služebných a Lissy. Navíc, Lissa byla dlouho Pandoře trnem v oku. Pandora se jí chtěla zbavit, ale k její smůle platí zákon, že pokud neexistuje řádný důvod, propouštět se nemůže. A všichni vědí, že Lissa musí pracovat, aby uživila rodinu, že nemají moc peněz. Uznej, že tohle by byl dobrý důbod, proč Lissu vyhodit a navíc ještě víc zneuctit její už tak dost nízké postavení. Nemluvě o zbytku její rodiny." "Aha, tak fajn a jak jí to dokážeme? A jak to dokážeme ostatním?"
"Nikomu nebude třeba nic dokazovat!" Claire i Taminna nadskočily hrůzou. Pandora je slyšela, a co hůř, evidentně se jich bude teď chtít zbavit. Nikdo se nic nedozví!!! "Proč jste to udělala?" "Protože nejsem pravá Pandora. Ta ke mrtvá! Já jsem její dvojče!" "Arodan!" šeptla Taminna do ticha. "Ano. Její 'zlé' dvojče. Ale kdo tu byl opravdu zlý! Ona mě nechala zamknout v Nejvyšší věži! A proč!? A proč ptám se vás?" "Protože ty jsi byla ta, kdo zabil vašeho otce a navíc ses pokoušela svést vinu na Pandoru, ale narozdíl od tebe, Pandora neměla vražedné sklony." "Ale právě to se jí stalo osudným. Nebyla schopna zabít." řekla potichu Claire, která si všechno začala v hlavě skládat. "Přesně měšťanko. Nebyla schopna zabít. Nemohla zabít ani zvěř na lovu, natož sestru!" "A tak jsi se vraždění chopila ty!?" "Denně mi nechávala posílat jídlo s dopisem, jak je jí to všechno líto, ale že by to mělo být líto hlavně mně! Odjakživa se na mě pohlíželo jako na méně cennou, protože jsem byla mladší o pár minut. Hned, jak se Pandora ukázala na světě, nylo jasné. Ona má být královna! A tím se rozhodlo i o mně! Já jsem se měla co nejvýhodněji vdát, aby se země rozrostla! Mně připravili neuvěřitelně krutý osud! Já se s ním nechtěla smířit. Měla jsem se vdávat, když nastala hádka mezi mnou a otvem. On odmítal poslouchat mé argumenty. 'Vdáš se a basta!' rozhodl tehdy. Do té chvíle jsem ještě věřila, že dostanu šanci vyhnout se tomu sňatku. Ale v tu chvíli jsem to pochopila. Když jsem se narodila už o mně rozhdli. Žádná šance nebyla, neměla být a ani nikdy nebude. Tehd yjsem se hrozně naštvala. Vysel tam nabroušený meč pro ženicha. Já ho popadla a otce...probodla! V srdci!" v tu chvíli se začali Aroaně řinout po tváři slzy lítosti. Tehdy to přišlo. Ohromná záře. Taminna i Claire musely zavřít oči, aby neospleply. Ale ani jedné se nechtělo. Každá se snažila mít oči oevřené co nejdýl. Ale jednou je zavřít musely.
